HAVAJ 2009

(Velký ostrov)

 

            Ostrovy mě od jakživa fascinovaly.  Robinson Crusoe, Tajuplný ostrov, Dva roky prázdnin a další příběhy jsem četla nebo poslouchala (v rádiu) znovu a znovu.

Všechny ostrovy, které jsem dosud navštívila, měly něco společného: zpomalený životní styl, klid a záhadnou, kouzelnou atmosféru.  Jako kdyby zde existovalo něco, co ví jen sám ostrov.  Pevninka uprostřed moře či oceánu, která je většinou již tisíce let ošplouchávaná ze všech stran slanou vodou a vlnkami, které pluly okolo celého světa, si jistě uchovává mnoho tajemství.  Havajské ostrovy nejsou výjimkou.

 

Havaj se před padesáti lety stala v pořadí posledním americkým státem.  Letos se tam toto významné výročí slaví a připomíná na každém kroku.  I po padesáti letech amerikanizace si Havaj udržuje svoji vlastní identitu, kulturu, jazyk, zvyky a lid.  Podporování individualismu, v Americe tak typické, je na Havaji velmi znát.  I tento malý státeček v Tichém oceánu, který se skládá z osmi ostrovů, je na sebe a své lidi velice pyšný.  Nejenom, že letos slaví padesát let výročí členství v USA, ale také naplno prožívali volbu prezidenta Obamy, který na Havaji vyrostl a chodil do škol.  Havaj se tak poprvé v historii účastnila inaugurace ve Washingtonu DC, kde se reprezentovala jako domovský stát nového prezidenta J

 

            Havaj má své kouzlo.  Poprvé jsem v roce 2003 navštívila ostrov Oahu, kde se nachází hlavní město Honolulu.  Celý pobyt na mě silně zapůsobil a slíbila jsem si, že se sem vrátím co nejdříve.  Vrátit „co nejdříve“ znamenalo šest let.  Na plánovanou cestu docela dlouhé čekání.  Došlo mi, že si nestačí Havaj zařadit na seznam cest, ale že si tam tu letenku budu muset rovnou koupit.  Jinak se stále v našich životech děje něco dalšího, jiného, důležitého a člověk by na své plány, cesty, sny a touhy pomalu zapomínal.  Na slib sama sobě jsem nezapomněla a letos v červenci, hned jak skončila dětem škola, jsem sbalila kufry a Michaelu a vyletěly jsme směr Havaj, Havaj.

            Pro Kaliforňany je Havaj asi tak stejně oblíbená a běžná destinace dovolené, jako pro Čechy Chorvatsko.  Není tu proto žádným šokem, když lidem oznámíte, že jedete na Havaj.  Z Kalifornie je to čistých pět hodin letu, na americké poměry svou délkou vcelku snesitelný let.  Co ale bude lidi zajímat, a na co se také hned ptají, je na který z ostrovů Havaje míříte.  Každý z ostrovů je jiný, má jinou náladu, klima a nabídku.  Kaliforňané mají většinou procestované všechny ostrovy Havaje, a také již vybraný ten svůj oblíbený.  Proto si s vámi velmi rádi budou o svých zkušenostech povídat.  My jsme zatím poznali pouze Oahu, a tak mi bylo jedno na který z ostrovů povede další výprava.  Nakonec jsme se rozhodli pro Velký ostrov.  Velký ostrov se doopravdy jmenuje Havaj, ale protože to často mate (Havaj na Havaji, stejně tak jako New York ve státě New York, nebo Oklahoma město v Oklahomě), říká se mu Velký - Big Island.  Jak už napoví název, tento ostrov je z osmi havajských ostrovů ten největší. 

Ačkoliv bych si přála postupně navštívit všechny havajské ostrovy, tentokrát, z několika důvodů zvítězil Velký ostrov.  Kamarád Zdeněk na Velký ostrov jezdí pravidelně a o svých cestách krásně píše.  Od něj a z jeho dopisů jsem si ostrov přiblížila a dostala chuť jej navštívit.  Dalším velkým důvodem bylo to, že je zde několik sopek a z toho dvě aktivní.  A tady přichází přání Michaely, která toužila nějakou tu bublající sopku uvidět na vlastní oči.  Dále jsem se doslechla, že je to velmi klidné, málo zalidněné místo a svou atmosférou výjimečné.

 

Toto je pouze ukázka. Obsah celé kapitoly naleznete v knize Proti proudu zeměkoule (2012), k zakoupení na: http://www.kosmas.cz/ nebo http://www.carpe.cz/

Otázky a informace zasílejte na email: cestopisykatka@live.com