JAPONSKO 2009

 

            ...HIROŠIMA

            7. den - Hirošima nepotřebuje dlouhé představování.  Spolu s Nagasaki to je město
na které byla v II. světové válce shozena atomová bomba  Japonci nechtěli ukončit válku
a Amerika měla na skladě novou zbraň, která nebyla ještě nikdy použita.  Atomovou bombu plnou uranu, nápad německých inženýrů.

A zde si v bodech doplníme smutnou historii z první stránky. Japonsko bojovalo od roku 1939 na straně Německa a Itálie a rozhodlo se pro sebe dobýt celou Asii.  Napadlo Čínu. Čína prosí o pomoc další státy.  Amerika se Číny zastává a žádá Japonsko ať nechá Čínu na pokoji.  Japonsko v roce 1941 napadá Americkou základnu na Havaji v přístavu Pearl Harbor.  Spojené státy americké vstupují do II. světové války.

 Během II. světové války projekt atomové bomby USA dotáhlo do konce. Klíčovou osobou v celém výzkumu zůstává i Alfred Einstein.  Po dlouhých diskusích zda bombu použít či ne, nakonec vláda USA dochází k závěru s tím, že nechce už bojovat a nechce už žádné ztráty na amerických životech v případě obsazování japonských ostrovů.  6. srpna 1945 shodily proto Spojené státy americké atomovou bombu na poklidnou ranní Hirošimu.  Lidi šli do práce, děti byly ve škole, město se probouzelo do teplého letního dne.  Nikdo do té doby nevěděl co atomová bomba umí. 

Procházeli jsme se památníkem v Hirošimě, místem, kde vybouchla bomba.  Z té doby tu zanechali na památku kostru jedné budovy- bývalého průmyslového paláce.  Jako Američana vás tu pýchá nepojímá.  Jako Čecha ano. Jediná památeční budova s kopulí byla vystavěna českým architektem Janem Letzelem v r. 1915.   V tichosti jsme si četli nápis u budovy, když k nám přistoupil starší, ale zachovalý Japonec a anglicky pravil:“  Přežil jsem výbuch atomové bomby, byl jsem u maminky v bříšku.  Teď jsem v důchodu a dělám dobrovolného průvodce, máte zájem o přednášku?“.  Zájem jsme měli, a tak jsme se seznámili s panem Mito. 

Informace, které nám nestačil dovyprávět pan Mito jsme si doplnili ve zdejším muzeu.  Úctyhodném památníku všem obětím.  Plné autentických záběrů, fotografií a svědeckých výpovědí.  Naše dcery místo zajímalo více než jsme si představovali, a tak jsme zde strávili více času než jsme plánovali. 

Atomová bomba je hrozná zbraň a můžeme jen doufat, že už se nikde, nikým nepoužije.  Nejenom, že zabije okamžitě po explozi nejbližší oběti, ale svým zářením spálí celé, široké okolí.  Nejen věci a přírodu, ale také lidi, kteří pak umírali na popáleniny někdy i dlouhé týdny.  Na ozáření umírali lidé ještě mnoho let po výbuchu.  O použití atomové bomby, na různých místech světa, se od té doby oficiálně uvažovalo každých pár let, ale k exekuci naštěstí nikdy nedošlo.  Naposledy tato úvaha padla v devadesátých letech ve válce v golfském zálivu. V naší době se svět naopak snaží atomové bomby zbavit.  Kdyby se dostala do nepravých rukou byla by to katastrofa.

Zapsali jsme se do knihy návštěv spolu s lidmi jako je například i bývalý český prezident Václav Havel, který Hirošimu také navštívil. 

Hirošima nezapomněla, ale odpustila.  Odpustila své vládě za špatnou národní politiku
a odpustila Spojeným státům americkým.  Památník v Hirošimě se svou ideou velice podobá památníku v americkém Pearl Harboru na Havaji, který jsme také před pár lety navštívili.  
I vojenskou loď USS Missoury, kde se nakonec podepsala mírová smlouva s Japonskem jsme si celou prošli (viz. dopis HAVAJ 2003). Na obou místech vás zachvátí stejné pocity a na obou místech najdete stejný nápis: „ Nechováme k druhé straně ani žádnou zášť ani zatrpklost či nenávist. Tyto události patří minulosti.  Ujistěme se, že tato chyba a zlo se již nebudou nikdy opakovat.“

Vraceli jsme se tramvají na nádraží.  Přisedl si ke mě starý pán.  Po chvilce jsem si všimla, že si mojí rodinu i mě se zájmem prohlíží.  Usmála jsem se na něj.  Úsměv mi vrátil, pak se na mě dlouze zadíval a zeptal se: „ Amerika?“, tiše jsem odpověděla: „ Ano, Amerika“.  Starý pán se ke mě naklonil a s úsměvem pravil: „Vítejte v Hirošimě“.

 

Toto je pouze ukázka. Obsah celé kapitoly naleznete v knize Proti proudu zeměkoule (2012), k zakoupení na: http://www.kosmas.cz/ nebo http://www.carpe.cz/

Otázky a informace zasílejte na email: cestopisykatka@live.com