NEW YORK, NEW JERSEY, PENNSYLVÁNIE 2009

 

...Myslím si, že většina Čechů dnes již ví, že Američané slaví 4. července velký národní svátek - Den nezávislosti.  Co to ale opravdu znamená, ví (dle mého průzkumu) málokdo.  Shrnu to v rychlých bodech:  Jak už jste četli výše, Amerika byla původně britskou kolonií.  Američanům se nelíbili vysoké daňové poplatky, které se neustále zvyšovaly.  V té době se tu Američané rodí už dlouho přes sto let a nechápou proč mají platit daně ze své země někomu v Evropě.  Američané nevnímají Británii jako svou vlast.  Do Ameriky také stále přichází více a více přistěhovalců z Evropy, kteří utíkají před tyranií a totalitními režimy.  Když přijdou na to, že prodloužená ruka monarchie sahá až na nový kontinent, vzniká celková nespokojenost obyvatelstva.  Američané vysílají do Británie vyslance a diplomata Benjamina Franklina, poklad amerického národa, s žádostí o snížení daní.  Arogantní a nenasytný král žádost Franklina odmítá.  Franklin se vrací s nepořízenou.  Generál Washington zakládá armádu, vypukají první boje.  13 původních kolonií na americkém území se sjednotí ve Spojené státy americké.  Každý stát si určí delegáta, kterého vyšle do Filadelfie.  Z delegátů se založí kongres a ten, po mnohaměsíčních dohadech, 4. července 1776 podepíše deklaraci o nezávislosti.  Deklaraci brilantně sepsal delegát a budoucí prezident Thomas Jefferson z Virginie.  Listina o vyhlášení nezávislosti je zaslaná králi.  Všichni podepsaní, v čele s předsedou kongresu Johnem Hancockem dobře vědí, že pokud prohrají budou do jednoho viset.  Vypukne revoluční válka, někdy také nazývaná Americká válka za nezávislost.  Válka trvá osm let a s pomocí Francie, USA vítězí a stávají se svobodnou zemí.  Prvním prezidentem mladičkého a slabého státu se zaslouženě stává George Washington. 

Brzy ráno v pátek 7. srpna jsme se vydali do turistického centra v historickém centru Filadelfie.  Je to pěkná, moderní, prostorná budova, kde je vše dobře zorganizované a pracují zde ty nejochotnější a nejúslužnější pracovníci jaké kde najdete.  Je to také proto, že mnozí z nich pracují dobrovolně.  Dobrovolníci svou práci milují a pracují zdarma.  Dobrovolničení je v Americe běžným zvykem a bere se samozřejmě.  Je to splátka společnosti za spokojený život.  Díky tomu funguje mnoho služeb, které by jinak neexistovaly. 

Všechny památky ve Filadelfii jsou národní památkou.  Vstupné do národních památek je zdarma.  Američani kladou velký důraz na vzdělání a chtějí, aby k němu měl přístup každý bez výjimky.  Systém se osvědčil a národní památky jsou v době jakýchkoliv prázdnin přeplněné k prasknutí.  Počet návštěvníků se ale kontrolovat musí.  Vydávají se tzv. místenky, aby se vědělo kolik lidí ten den nebo hodinu již památku navštívilo a nevznikaly davy, které by se nedaly průvodci pojmout.  Do některých památek (např. Bílého domu ve Washingtonu DC) je rezervace nutná.  Pokud památka nespadá pod titulek „národní“ a je řízena soukromou firmou nebo místní organizací, tak jako to bylo například v muzeu baráků v Trentonu, je nutné zaplatit vstupenku. 

Brusův mladší bratr Lance (čti lénc) z Koloráda cestoval v tom samém čase také po východě s celou svou rodinou.  S manželkou Kristýnou a třemi dětmi Šej (12), Savanou (10) a Ouklím (8).  Nevěděli jsme, kde se přesně v tu dobu nachází, ale díky mobilům jsme se domluvili, a zcela spontánně to ráno, se všichni sešli ve Fily (hovorově Filadelfie).  Prošli jsme společně památky a na oběd se vydali, kam jinam, než do tržnice, kde probíhal festival jídel.  Děti se spolu radovaly. Odpoledne Lance s rodinou již pokračoval dál na New York, směrem kterým jsme my přijeli.

Historické centrum Filadelfie je pěkně udržované, udělané jako pěší zóna.  U každé památky si vás převezme nový průvodce a zábavně vám o ní poví.  Také zde musíte před vstupem projít osobní bezpečnostní prohlídkou.  Ve svém čase to muselo být opravdu okouzlující městečko, s pěknou staroamerickou architekturou.  Většinou se stavělo z cihel nebo kamene a střechy končily bílou věžičkou.  Cihlové a kamenné budovy drží déle chlad a to je v parném podnebí potřeba.  Nejvíce nás zaujala budova Nezávislosti, kde byla podepsaná listina.  Mají tu stále původní nábytek z r. 1776 i křeslo ve kterém sedával předseda kongresu.

Michaela se toužila podívat do domku kde bydlela Betsy Ross, švadlena a čalounice, která na žádost Washingtona a Franklina vymyslela a ušila vlajku Spojených států.  Dnes by jsme asi Betsy říkali umělecká designerka.  Ženy hrály v americké revoluci velkou roli a historie na ně nezapomíná.  Všude se o nich zmiňují a informují o jejich statečnosti.

Prošli jsme celé historické centrum a části Filadelfie o kterých jsme ani dopředu nevěděli.  Mluvili s mnoha průvodci, položili mnoho otázek a potkali mnoho zajímavých lidiček.  Hlava nám přetékala informacemi a nově nabytými zážitkami.  Bylo teplo asi 27 stupňů a velké vlhko, typické pro východ USA.  Místní si však libovali, že je to únosné.  Rozhodli jsme se pro odpolední siestu v příjemně vychlazeném hotelu a do města se znovu vydali až večer na světelnou šou.

 

Toto je pouze ukázka. Obsah celé kapitoly naleznete v knize Proti proudu zeměkoule (2012), k zakoupení na: http://www.kosmas.cz/ nebo http://www.carpe.cz/

Otázky a informace zasílejte na email: cestopisykatka@live.com