FRANCIE 2010

(Provence)

 

Byly jsme na venkově.  Na opravdovém francouzském venkově uprostřed provensálské vinice. Provence se rozkládá na jihu Francie a její území sahá ke středozemnímu moři.  Největšími a nejznámějšími městy jsou Marseille a Nice, dále slavné festivalové Cannes a četník Luis de Funés proslavil St. Tropéz.  Provence je posetá městečky a vesničkami a u jednoho z nich, asi hodinu od moře, jsme bydlely- na vinici - také my.  Kouzelný Cotignac ( čti kotyňak), asi pět minut autem od našeho domu, vystavěný pod skalním převisem a zachovaný v původní podobě přesně tak, jako před tisícovkou let, nás překrásným pohledem vítal každý den. K vykreslení obrázku by nám stačilo jen pár barviček: jasně zelená na vinice, tmavě červená na místní zeminu, azurově modrá na nebe, písková barva na domy a provensálská modř na okenice.  Žlutá by zbyla na slunce, a také na dekoraci uvnitř stavení. Žluto-modrá je tradiční kombinace provensálských barev, používaná na výzdobu uvnitř domu, stěn, záclon, ubrusů a dalších bytových doplňků.

Nejbližšího souseda jsme neviděli, zato jsme slyšeli jeho kohouta, který nás budil první dvě rána přesně o páté.  Začal kokrhat s jitřenkou a neskončil dokud se úplně nerozednilo.  Třetí ráno jsme ho přestaly vnímat a spaly i přes jeho kokrhání.  Ke kohoutovi  se přidávali další kohouti, ale ti byli pro nás již z doslechu.  Pravidelně po kohoutovi začínali zkřehotat pávy.  Pak přišli na řadu straky a další ptactvo.  Než vykoukl první paprsek slunce, hrál nám za vinicemi celý ptačí orchestr.  Cikády začínají když je slunce vysoko nebo k večeru, tímto směrem byl proto klid.  Spaly jsme s oknem dokořán a ranní zpěvy jsem si opravdu vychutnávala.  Moc se mi to líbilo, a když se v osm ráno rozehrály zvony z Cotignacu, byla zvuková kulisa Provence dokonalá.  Michaela všechno zaspala.

První ráno v Provence byla neděle 11. července.  Hanka, která vedla naši výpravu a připravovala denní program, oznámila, že pokud chceme poznat pravou Francii musíme jako Francouzi žít.  Žít po francouzsky znamená nespěchat.  A to absolutně s ničím a nikam.  Vychutnat si každý moment a především chvíle stravování.  Michaela byla nadšená.  Slíbila jsem prázdniny v přírodě a klid.  Obojí se začínalo plnit.  Simona se ujala pravidelné přípravy snídaně, která byla vždy lahodná.   Francouzská snídaně se skláda z čerstvé a křupavé bagety, másla, zavařenin, sladkého pečiva a kávy s mlékem.  My jsme si k tomu ještě přidávaly výtečné jogurty, ovoce a zelený čaj.

Teploty vyšplhaly na 37 °C.  Na venkově je to únosné díky vánku, který se honil vinicí.  Proběhly jsme celé okolí a prozkoumaly celý dům.  Rostl za ním fíkovník a každý den uzrálo pár nových fíků, které jsme měly jako zákusek.  Také kdoulovník tam rostl.  Kdoule jsou zdejší specialitou.  Vypadají něco jako hruška a dělá se z nich džem a mnoho dalších jídel.  Kdoule ale momentálně nezrály.  Vinice byla obsypaná hrozny, ale ty dozrají v září.  Stejně tak olivy, které se zelenaly v nedalekém sadě.

  Přeměnily jsme se na úplné Francouzky a jediné podle čeho by jste poznali, že jsme z Čech byla čeština.  Francouzštinu, bohužel, neovládám.  Hana umí francouzsky výborně a Simona se pilně učí a umí si vyřídit vše co potřebuje.  Francouzština je překrásný jazyk a vždy byl na poslech, společně s angličtinou, můj nejoblíbenější.  Angličtinu, bohužel, pár let jako cizí jazyk nevnímám, a tak mému uchu zbývá jen ta noblesní francouzština.  Francouzi moc dobře vědí, jaký originální a nádherný jazyk mají, a také si ho neobvykle udržují.  Již v roce 1635 založili Francouzskou akademii na kterou je povoláno 40 učenců s doživotní služební dobou.  Ti francouzský jazyk pravidelně opravují a upravují, hlídají všechna nová slova, která se do francouzštiny dostávají nebo vznikají, a pak rokují o tom, zda je zařadí do francouzského slovníku či ne.  Nejvíce práce jim dalo dvacáté století, kdy se jim do jazyka začalo dostávat mnoho anglických slov.  I s tím si poradili, slova opět upravili a roztřídili.  U některých vydali zákaz k používání v médiích a veřejném nebo vzdělávacím životě.  Zbytek se nazývá franglais.  Francouzština je díky tomu ucelený jazyk a budete proto lidem po celém uzemí Francie velice dobře rozumět.  Odlišnosti jsou malé, jen v místním přízvuku, slova však zůstávají stejná.

Celý první den jsme se seznamovaly s okolím, Cotignacem a novým životním stylem J

 

Toto je pouze ukázka. Obsah celé kapitoly naleznete v knize Proti proudu zeměkoule (2012), k zakoupení na: http://www.kosmas.cz/ nebo http://www.carpe.cz/

Otázky a informace zasílejte na email: cestopisykatka@live.com