BALI 2012

...Nastupovali jsme na letadlo plné turistů.  Hned jsme věděli, že letíme do země, kde si prodělali teroristický útok.  Opatření s jakým probíhá prohlídka pasažérů známe i z Ameriky.  Boty musí projít rentgenem, žádné tekutiny sebou na palubu, žádné ostré předměty, žádné kovy.  Řekla bych, že v některých detailech jsou lety na Bali ještě přísnější.  Nevadilo nám to.  Také výslech australského celníka probíhal podrobněji.  Velmi ho zajímalo kdo jsme, proč letíme na Bali, kam pokračujeme z Bali a proč se opět vracíme do Austrálie.  Hlasitě ho rozesmála odpověď Bruce, který na vysvětlenou uvedl:
„Letíme na Bali, protože potřebujeme dovolenou od naší dovolené v Austrálii.“ 
Abych přiznala pravdu, i přes všechna bezpečnostní opatření jsem se cesty na Bali obávala a v duchu si nadávala za to, že jsem se nechala zlákat místem, které je na seznamu zemí, kam se cestovat nedoporučuje.  Na seznamu je správně tedy jen Indonésie, ale jelikož je Bali její součástí spadá pod to také.  Nepomáhali ani námi dotazovaní Australané, kteří měli na Bali smíšené názory.  Polovina Australanů Bali milovala, polovina Bali nesnášela nebo jinými slovy, už by tam nikdy nejeli.  Všichni se ale shodovali na tom, že návštěva bezpečná je.

Letadlo konečně odstartovalo.  Venku byla tma. Letěli jsme poslední večerní pravidelnou linkou.  Rozhlížela jsem se po palubě okem tajné policie a prohlížela jsem si cestující.  Najednou se začal do letadla valit všemi otvory hustý kouř.  Kromě mně si toho nikdo jiný nevšiml.  Ke svému údivu, jsem úplně klidně zavolala letušku a na kouř jsem jí upozornila.  Ta mi ještě klidněji odpověděla: „Jó, to je pára, tady v Darwinu normální, je tu totiž velké vlhko a horko.“

O dvě hodiny později jsme přistávali ve stejně teplém a vlhkém Denpasaru.  Místní letištní hala neměla klimatizaci a já si vzpomněla na všechny teplomilné Čechy, kteří by se tady vyhřáli do sytosti. 
Blížila se půlnoc, ale letiště i ulice byly živé jako ve dne.  Všude mnoho lidí, taxíků a hlavně skútrů.  Nikdo nás nemusel přesvědčovat, že nejsme ani v Austrálii, ani v Evropě, ani v Americe...Indonésie je úplně jiná...

Ukázka z kapitoly Bali v knize Cesta za datovou čáru.  K zakoupení v knihkupectví po celé ČR a SR.  A také zde:  http://www.kosmas.cz/autor/39153/katerina-dehningova/